• Prosíme nepište moderátorům a správcům soukromé zprávy s technickými dotazy. Největší šance, jak se Vám dostane odpovědi, je položit dotaz do příslušného fóra. Pokud nenajdete správnou kategorii nebo název, založte nové vlákno. V případě potřeby to přejmenujeme nebo přesuneme.

    Děkujeme za pochopení, tým správců MazdaKlanu

Jezděte opatrně...

Těžko něco poradit...důležité je věřit a být jí stále nablízku. Buď si jistej že vnímá tvoji přítomnost i to jak s ní rozmlouvas.

Držím palce, aby jste to prekonali a uzdravila se natolik, aby tuhle nemilou zkušenost mohli společně diskutovat, tak jako vše ostatní dříve...



Odesláno z mého STF-L09 pomocí Tapatalk
 
Je to neštěstí. Až v takových situacích si člověk začne vážit života. Je to jak z nějakého filmu, ale smutný je to, že to je realita.
Hlavně hodně štěstí. Buď te oba silný.
 
@fatran to mě mrzí chlape, velmi mrzí ... Kamča leží na dětském oddělení, protože jsme odmítaly převoz do prostějovské nemocnice a tady bylo místo.
Když jsem tam za ní byl poprvé, tak jsem to za dvacet minut nezvládl a musel jsem se jít ven rozdýchat a dát 3 cigarety, protože vidět ty děti, to bylo pro mě naprosto zničující... Dostával jsem se z toho doma 2 dny

Doufám, že vše dopadlo dobře a dnes si hraje zase doma na dvorku ;););)
 
Jo už zase skáče přes kaluže :). Hlavně už chodí a nezůstala trvale na lůžku. Ona si vybírá to na co nedosáhli její starší sourozenci - např. si na jaře zlomila nohu :p
 
@Butchi mně se tohle strašně špatně čte, běhá mi z toho mráz po zádech, protože jsem prožil něco podobného. Byl to blízký člen mé rodiny a dodnes jsem se s tím nesmířil. Člověk se na to nedokáže připravit. Prostě jednoho dne zazvoní telefon a najednou se život převrátí naruby. Přeji Ti pevnou víru a naději.
 
Je to 7 týdnů od nehody. Letí to hrozně. Kamilka postupně drobně reaguje na různé podněty, ale žádná sláva... No zní to hnusně, ale pohled na ní není moc hezkej. Moc to nedávám...
To co jsem za těch 7 týdnů viděl, mě změnilo. Po tomhle jít k porodu a koukat se doktorovi pod ruce? Klidně... Colu, popkorn, jedem... Největší šajz je, když jí odsávají hlen. To jdu prič. Jednou jsem to nestihl a už to nikdy nedostanu z paměti...

Zítra máme 7 let výročí...
Chce to chlast, drogy, Kmotra 2 a kapesničky...
 
Drž se, chlape, už je tam nějaké drobné zlepšení a postupně to bude už jen lepší... ;)
 
3 měsíce od nehody.

Je to marast. Doufám, že už to nikdy nezažiju. Pořádně nejím, když jo, tak sra*ky, nepiju, kouřím jak hovado, živí mě kafe a redbull. Taky teď trochu piju a to jsem jinak vpodstatě abstinent. Nic mě nebaví, nic se mi nechce, jediné místo, kde je mi dobře, je práce.

Přes to všechno musím říct, že Kamilka jede bomby a snaží se ze všech sil. Je skvělá. To co za ty 3 měsíce zvládla, je neuvěřitelné a doslova je to zázrak.
Šance dostat se do stavu vědomí má jen 1 z 10 lidí, s tímhle zraněním a jen 30 % z nich má teoretickou šanci vrátit se do reálného světa bez následků. A vypadá to, že Karamelka je jedna z nich.

Je při vědomí, vnímá realitu a v rámci možností komunikuje. Zvládne se sama najíst a napít. Zvládne se posadit a sedět bez opory, jinak jen leží. Podle toho jak se snaží mluvit a vnímá to vypadá, že to nebude mít mentální následky. Nic lepšího jsem nikdy v životě neslyšel.
Každopádně hůř vidí a hůř slyší. Jedno oko jí ujíždí a skoro nehýbe operovanou rukou, respektive zápěstím a prsty. Předevčírem dostala epileptický záchvat. Paměť ji zatím moc neslouží, hlavně krátkodobá.
Právě je po 3 operaci, během které jí vraceli lebeční kost z břišní dutiny zpět do hlavy.

Nicméně pohyb by měla vyřešit rehabilitace. Zrak a sluch se uvidí do budoucna, ale doufejme, že to bude v pořádku. Záchvat, který měla, by podle lékaře mohl být jen posttraumatický šok, nicméně to ukáže až čas. Po operaci ji zbavili i trachea, takže super...
Jinak je skvělá skvělá... Na to, co za tu dobu dokázala, jsem na ní nesmírně pyšnej a její pokrok je fantazie.
Už se těším, až ji budu mít zpět doma...

Snažím se za ní jezdit co to jde, alespoň 4x až 5x týdně, vždy na 2 až 3 hodiny. Popravdě je to pro mě celkem náročné a nemocnice a to co tam vidím, zvládám dost těžce a s vypětím všech sil. Občas to musím vstřebávat i několik hodin a ne vždy to vstřebat zvládnu.
Minule jsem se otočil zády na pár vteřin a hledal jsem na flashce její seriál, abych jí ho pustil. Když jsem se otočil zpět, tak jsem se málem poskládal.
Kamila si předemnou vytáhla tracheo a jen tak na mě kouká, v krku díra a tracheo položené na břiše. Běžel jsem pro lékaře, kteří ji "nadali" a museli ji ho dát zpět.
Držel jsem ji u toho za ruku.
Ten křik a naříkání, že jí to bolí, že už dost a pohled na to, jak to vrací zpět. Tohle už z hlavy nedostanu. Nespal jsem po tom 2 dny...
Plus další záživné věci, které slyšet nechcete a já je už nikdy nechci vidět...

Všechen zdravotní personál má můj veškerý respekt, úctu a obdiv.

Zní to sice hrozně, ale všechno co jsem si prožil s co jsem viděl, bych doporučil vidět všem, co jezdí jako idioti, kilem po městě, všem debilům, kteří si myslí, že jejich je svět...
Kolem mě se to teď bohužel nějak drží a nejsou to příjemné chvilky.
Týden, dva zpět jsem nemohl spát. Ve 3 ráno jsem si vlezl do okna na cigaretu. Všude tma, ticho, nikdo nikde.
Pozoruju auto, jak v dálce jede a přibližuje se. Schovalo se mi za kukuřičné pole, takže bylo jen slyšet a vidět světla nad vrcholky kukuřice. Nic zajímavého, pozoroval jsem ho jen tak, protože jinak nebylo nikde ani živáčka.
Potom už následovala je obrovská tupá rána a byla tma. Nevěřil jsem vlastním očím.
Okamžitě jsem běžel do auta a jel tam.
Byl jsem tak ve stresu, co mě tam čeká, že jsem se málem pozvracel.
Borec trefil v zatáčce buk širokej asi metr a půl čelně, přes střechu vybral příkop a zpět na kolech tam zůstal. Fabia 2 kombi. Tak brutálně rozsekané auto, jsem ještě neviděl.
Vylezli z něj 4 lidi, živí, jen tržné rány. Nevěřil jsem už po druhé, že vidím co vidím.
Vzadu seděli 2 15ti leté holky. Jedna neměla ani pás...
Zázrak... všichni se po druhé narodili. Uklidil jsem je z cesty, dal na místo jejich a můj trojúhelnik a borec co přijel po mě zajistil záchranné složky. Když přijeli, jel jsem domů a tam se pozvracel...
Ráno po tom jsem přijel do práce. Kolegova expartnerka se svým přítelem a jeho rodiči se zrovna vraceli z dovolené.
Řidič dodávky v protisměru usnul.
Zemřela ona, přítel, otec a matka v kritickém stavu v nemocni. Ta holka byla v šestém měsíci...

Dnes cesta do nemocnice. 200m od místa nehody Kamilky. Odstavená auta, mezi nimi leží na zemi sražený cyklista.
Rozbitá hlava a krve tolik, že to vypadalo až nereálně... záchranné složky ještě na místě nebyli...



Vraťte se všichni vždy v pořádku domů a jezděte tak, aby jste to umožnili i ostatním.

Já už nic dalšího vidět nechci... už to nezvládám
 
Poslední úprava:
Je skvely ze je tam tak veliky pokrok a chut bojovat. To je nekdy lepsi nez doktori ikdyz ti take odvadi skvelou praci. Drzim palce na dlouhe ceste k uzdraveni!

Co se tyce nekterych ridicu...tak to obcas take nechapu co si nekteri dovoli, jak riskuji...asi si potrebuji neco dokazat...
 
Tak to je super jaký dělá pokroky v nemocnici.
A ty se drž a bud silný.
Málo kdo by to dal, kdyby byl v Tvé kůži.
 
chlape drz se! narazil jsem na tohle vlakno az ted a sjel to najednou a fakt me mrazi. verim ze to kamila da a bude vse dobry. bud silnej a ver. davas to ukazkove, fakt jo. podle toho co pises je to bojovnice co se nevzdava... drzim pesti

Odesláno z mého Honor 8 pomocí Tapatalk
 
Ťažké čítanie, ale ako všetci predo mnou ma tešia pokroky a tebe prajem hlavne silu.
Neviem si predstaviť ako ťažko Ti je, ale Kamča ťa bude potrebovať silného, tak sa neznič zlou životosprávou, aby si mal silu byť jej oporou ;)

OT: po víkende 1500km na cestách ČR / SR / PL a to čo niektorý predvádzajú, ja sa môžem snažiť, ale stačí jeden blb...
 
Kamča je statečná, ale nezapomeň, že ona potřebuje, abys to zvládl i ty :) Vím, že člověk je v takové situaci citlivější k tomu, co špatnýho se děje v jeho okolí (u tebe dopravní nehody a nemocnice), tak nad tím zkus tolik nepřemýšlet. Když zrovna nejsi u ní, věnuj se dál autu (vidím tu na fóru, že se činíš!), přátelům a práci, ať nemáš čas :D Vytvoř si nějakou bariéru, to je lepší než do sebe lít povzbuzováky, který mají stejně jen krátkej účinek. Nechci ale dělat chytráka, protože vím, že to co prožíváš by mě nejspíš už dávno odrovnalo.

Tak bojuj kámo, máme radost z každýho pokroku ;)

Btw víš, že se známe z Forďáckýho fóra z doby, kdy jsem uvažoval o Mondeu? :cool: Tak 7 let zpátky. Měl jsem tam stejnej nebo podobnej nick. A asi už víš, u jaké značky jsem nakonec stejně jako ty zakotvil :)
 
Poslední úprava:
3nv1r0 napsal:
A asi už víš, u jaké značky jsem nakonec stejně jako ty zakotvil :)
Rozbalte kliknutím...
Že by u převlečenýho Forda?
Dnes, jak jsem jel mezi Ivančicemi a Oslavany a jelo za mnou ještě jedno auto, tak nás oba bral přes plnou v těch zatáčkách (do kterých není vidět) asi Seat, nebo něco takovýho. Byl to docela nepříjemnej pocit. V autě obě děti, za mnou auto, vedle mě auto.
Nevím, proč to ti "lidi" dělají.
 
Chcete-li zveřejnit příspěvek, musíte se přihlásit nebo zaregistrovat.
Back
Top