Rozhovory s Vámi se stávají na našem webu oblíbenou rubrikou. Ono není divu, jelikož se člověk dozví plno zajímavostí a zhlédne záživné fotografie. Naposled proběhlo interview s Honzou, který se vydal se svou MX-5 za krásami Slovenska a Maďarska.
Tentokrát však půjde o trochu jiný rozhovor, jelikož čtenář Roman dlouho váhal, zda se vydá po Evropě s Mazdou MX-5 nebo 323F (BA) a nakonec zvítězil následovník oblíbené „mrkačky“. Co ho postihlo během cesty? A jak připravoval svůj vůz?
1. Ahoj Romane, je to už nějaký ten pátek, co ses mi do zpráv pochlubil, že právě cestuješ se svou Mazdou 323F (BA) po severní Evropě. Jak tě to napadlo?
Ahoj Jirko, jak už na Mazda News dříve proběhlo, vydali jsme se s přítelkyní letos na trochu netradiční dovolenou na sever. V Norsku už jsem před pár lety byl s kamarádovým Subaru Forester 2,0i, a proto jsem pořád váhal, jestli na tuhle porci kilometrů zvolit auto ze své flotily nebo si půjčit nějaký rodinný koncern.
2. Proč ses rozhodl právě pro 323F (BA) a nikoliv MX-5, o které vím, že ji máš též doma?
Zhruba v listopadu loňského roku jsem rozhodl, že výlet nazvu Norway Mazdatour 2019. A tím bylo rozhodnuto – buď pojede eFko (323F BA), nebo MXo (MX-5), které taky vlastním. Brát do země, kde velmi často prší a je zima, dvoumístný roadster se mi jednak nechtělo kvůli prostoru v autě, a jednak ani kvůli likvidaci auta i sebe sama (loňský trip po Německu, Rakousku a Itálii s nájezdem 2100 km nám na sníženém podvozku stačil (smích)). Navíc mi v MX-5 před odjezdem do Norska praskl railrail u softopu, a tak bychom museli jet s hardtopem, a to fakt nechceš!
3. Nakonec ses tedy vydal na trip Mazdou 323F (BA). Můžeš nám ji blíže představit? Proběhly nějaké opravy či úpravy před odjezdem?
Zbývala tedy už jen „babička“, a sice Mazda 323F (BA) z roku 1997 a s motorem 1,5 16V 65 kW. V době odjezdu oplývala nájezdem 199 000 km. Auto jsem kupoval od táty, který byl první majitel a auto bylo kupované jako nové v ČR. Před odjezdem jsem rozhodil přední nápravu, protože na STK byly drobné vůle, tak jsem udělal čepy a tyčky stabilizátoru, dokonce i na zadní nápravě. Dále jsem vyměnil ploché řemeny a rozhýbal přední brzdy. Jen pro zajímavost, na zadní bubny jsme za 22 let nesáhli a obložení pořád OK a vše funguje. Samozřejmě jsem vyměnil i kapaliny a auto prošel odshora dolů. Přemýšlel jsem, co nás může ještě zaskočit 4000 kilometrů od domova.
4. Zkus nám popsat nějak průběh Vaší trasy, aby si lidé udělali představu, kudy jste vlastně jeli.
Zjistil jsem, že se asi není čeho obávat, a tak jsme 23. září 2019 ráno naložili auto, dotankovali plnou nádrž palivem V-Power za „legračních“ 34,60 Kč/l a vyrazili z Borovan u Č. Budějovic směr Ústí nad Labem, Drážďany, Hannover, Hamburk, Kolding až do přístavu v dánském Hirsthalsu (ujeto 1317 km). Pro účely auto webu je asi nepodstatné, co jsme kde navštívili, ale eFko se podívalo i na nejsevernější bod Dánska Skagenu a v následujícím dni jsme trajektem dorazili do norského Kristiansandu.
Naše trasa v Norsku vedla do Lysebotenu, Odda, Flam, Laerdal (zde leží nejdelší tunel Evropy - 24,5 km), Lom, Andalsnes, Atlantic Ocean Road, Trondheim a Bodo. Z Bodo jsme se vydali trajektem na Lofoty (trochu rozbouřené moře, lítalo to s námi dva metry nahoru a dolu, pytlíky na zvracení docházely velmi rychle
). Z Lofot přes Laponskou Altu směr Nordkapp.
Nordkapp je v uvozovkách nejsevernější bod Evropy, ale jen takový, kam se dá dojet autem. Na úplný sever jsou to ještě další cca 4 km pěšky. Z ČB na Nordkapp naši trasou jsme natočili na tachometr celkem 4710 km a už jsem se fakt těšil na trasu zpět přes Finsko a poté po státní silnici E45 skrze celé Švédsko do Malma, dánské Kodaně, Koldingu a dále přes Drážďany a Ústí n/L domu na jih.
5. Proč jste jeli právě přes Finsko a Švédsko? Popiš nám, jaký je silniční provoz v severských zemích ve srovnání s Českem. A i když se to na auto web asi nehodí, jak si výše prohlásil, přece jen prozraď nějaké zajímavé tipy na výlet v lokalitách, kam jste zavítali!
Proč právě přes Finsko a Švédsko? No, při návratu z Nordkappu je možné si vybrat cestu z více variant. Buď připadá v úvahu jet po okreskách, maximální rychlostí 80km/h zpět přes Norsko a pak trajektem do Dánska, nebo se jezdí přes Finsko, Pobaltské státy (sem buď trajektem,nebo hardcore přes Rusko) a Polsko do Česka. My volili low budget trasu přes Finsko a převážně Švédsko. Švédsko je rozsáhlá země a nikdy předtím mě nenapadlo, jak moc. Povolená rychlost v severním Švédsku je převážně 100km/h, takže to celkem "jede".
[TBODY]
[/TBODY]Slovo "jede" je třeba brát v uvozovkách, protože hlavní silnice jsou posypány městečky a rychlostními radary. Kvalita silnic na severu je místy dost tragická, dokonce i někde horší než v Čechách. Každopádně, trasa přes Švédsko stojí jen benzín a pár poplatků za mýto (např. Oresundský most z Malmö).
[TBODY]
[/TBODY]Jako perličku bych uvedl, že jsem pochopil, proč skoro na všech autech mají Skandinávci navěšená přídavná světla - takovou tmu, jako ve Švédsku, jsem za volantem nikdy nezažil! Jet na dálková světla (nikdo moc neztlumuje, ani v protisměru), k tomu mlhovky a LED rampa, co mám v nárazníku a nevidět přitom ani kulový, to byl zážitek…
[TBODY]
[/TBODY]Mentalita severských národů je úplně jinde, než u nás v bývalém východním bloku. Nikdo se netlačí, nejede jak idiot, neohrožuje nebezpečným předjížděním, apod. Za celou Skandinávii jsem nouzově brzdil jen jednou, a to když nám do cesty skočil přes svodidla sob. V Čechách nás po návratu ihned za Ústím vytlačila ze silnice testovací Škodovka na eFkových značkách. Je to tu smutné a práce Policie ČR a veškerá omezení u nás jsou zřejmě z důvodu výběru pokut a ne z důvodu prevence.
[TBODY]
[/TBODY]Zajímavá autařská místa, která jsme viděli? Trollstiegen (Trollí stezka - soubor nádherných vlásenek, silniček…), Atlantic Ocean Road a severská "dálnice" E6, Oresundský most, apod. Bylo toho mnoho!
6. Závěrem budu rád, když zmíníš nějaká čísla – jako spotřebu oleje, paliva, ale i další zajímavé údaje z cestování po Evropě. Každopádně, ještě jedna otázka, co říkala na celý výlet tvá přítelkyně? Jinak děkuji za příjemný rozhovor a přeji ti další výlety bez nehod!
Celkově jsme ujeli 8570 km, dotankováno celkem 520 l Naturalu 95 s průměrnou cenou cca 42,-/l, průměrná spotřeba 6,36l/100km, dolito cca 0,7 l oleje 10W40 a vyměněna jedna žárovka v zadním světle. Přední brzdy jsou po cestě na výměnu, z pneumatik ubyly 2 mm vzorku.
Má přítelkyně je pohodový, nekonfliktní a nenáročný člověk, takže cesta probíhala bez komplikací. Ona naštěstí neřeší, jestli sedí v eFku nebo v pětkovém BMW.
Jinak, cca od půlky cesty něco začalo ukrutně vrzat na levém zadním kole a předpokládal jsem, že je uložení pružiny KO, takže jsem to dál neřešil. Po návratu domů a vyklizení auta jsem zjistil uvolněnou rezervu v kufru, čímž je závada odstraněna. Auto budilo v Německu na dálnici celkem pozornost, řekl bych i vetší, než když jsme byli pod Bosnou s MX-5. I já děkuji za fajn rozhovor!
Pokračujte ve čtení...
Tentokrát však půjde o trochu jiný rozhovor, jelikož čtenář Roman dlouho váhal, zda se vydá po Evropě s Mazdou MX-5 nebo 323F (BA) a nakonec zvítězil následovník oblíbené „mrkačky“. Co ho postihlo během cesty? A jak připravoval svůj vůz?
1. Ahoj Romane, je to už nějaký ten pátek, co ses mi do zpráv pochlubil, že právě cestuješ se svou Mazdou 323F (BA) po severní Evropě. Jak tě to napadlo?
Ahoj Jirko, jak už na Mazda News dříve proběhlo, vydali jsme se s přítelkyní letos na trochu netradiční dovolenou na sever. V Norsku už jsem před pár lety byl s kamarádovým Subaru Forester 2,0i, a proto jsem pořád váhal, jestli na tuhle porci kilometrů zvolit auto ze své flotily nebo si půjčit nějaký rodinný koncern.
2. Proč ses rozhodl právě pro 323F (BA) a nikoliv MX-5, o které vím, že ji máš též doma?
Zhruba v listopadu loňského roku jsem rozhodl, že výlet nazvu Norway Mazdatour 2019. A tím bylo rozhodnuto – buď pojede eFko (323F BA), nebo MXo (MX-5), které taky vlastním. Brát do země, kde velmi často prší a je zima, dvoumístný roadster se mi jednak nechtělo kvůli prostoru v autě, a jednak ani kvůli likvidaci auta i sebe sama (loňský trip po Německu, Rakousku a Itálii s nájezdem 2100 km nám na sníženém podvozku stačil (smích)). Navíc mi v MX-5 před odjezdem do Norska praskl railrail u softopu, a tak bychom museli jet s hardtopem, a to fakt nechceš!
3. Nakonec ses tedy vydal na trip Mazdou 323F (BA). Můžeš nám ji blíže představit? Proběhly nějaké opravy či úpravy před odjezdem?
Zbývala tedy už jen „babička“, a sice Mazda 323F (BA) z roku 1997 a s motorem 1,5 16V 65 kW. V době odjezdu oplývala nájezdem 199 000 km. Auto jsem kupoval od táty, který byl první majitel a auto bylo kupované jako nové v ČR. Před odjezdem jsem rozhodil přední nápravu, protože na STK byly drobné vůle, tak jsem udělal čepy a tyčky stabilizátoru, dokonce i na zadní nápravě. Dále jsem vyměnil ploché řemeny a rozhýbal přední brzdy. Jen pro zajímavost, na zadní bubny jsme za 22 let nesáhli a obložení pořád OK a vše funguje. Samozřejmě jsem vyměnil i kapaliny a auto prošel odshora dolů. Přemýšlel jsem, co nás může ještě zaskočit 4000 kilometrů od domova.
4. Zkus nám popsat nějak průběh Vaší trasy, aby si lidé udělali představu, kudy jste vlastně jeli.
Zjistil jsem, že se asi není čeho obávat, a tak jsme 23. září 2019 ráno naložili auto, dotankovali plnou nádrž palivem V-Power za „legračních“ 34,60 Kč/l a vyrazili z Borovan u Č. Budějovic směr Ústí nad Labem, Drážďany, Hannover, Hamburk, Kolding až do přístavu v dánském Hirsthalsu (ujeto 1317 km). Pro účely auto webu je asi nepodstatné, co jsme kde navštívili, ale eFko se podívalo i na nejsevernější bod Dánska Skagenu a v následujícím dni jsme trajektem dorazili do norského Kristiansandu.
Naše trasa v Norsku vedla do Lysebotenu, Odda, Flam, Laerdal (zde leží nejdelší tunel Evropy - 24,5 km), Lom, Andalsnes, Atlantic Ocean Road, Trondheim a Bodo. Z Bodo jsme se vydali trajektem na Lofoty (trochu rozbouřené moře, lítalo to s námi dva metry nahoru a dolu, pytlíky na zvracení docházely velmi rychle
). Z Lofot přes Laponskou Altu směr Nordkapp.Nordkapp je v uvozovkách nejsevernější bod Evropy, ale jen takový, kam se dá dojet autem. Na úplný sever jsou to ještě další cca 4 km pěšky. Z ČB na Nordkapp naši trasou jsme natočili na tachometr celkem 4710 km a už jsem se fakt těšil na trasu zpět přes Finsko a poté po státní silnici E45 skrze celé Švédsko do Malma, dánské Kodaně, Koldingu a dále přes Drážďany a Ústí n/L domu na jih.
5. Proč jste jeli právě přes Finsko a Švédsko? Popiš nám, jaký je silniční provoz v severských zemích ve srovnání s Českem. A i když se to na auto web asi nehodí, jak si výše prohlásil, přece jen prozraď nějaké zajímavé tipy na výlet v lokalitách, kam jste zavítali!
Proč právě přes Finsko a Švédsko? No, při návratu z Nordkappu je možné si vybrat cestu z více variant. Buď připadá v úvahu jet po okreskách, maximální rychlostí 80km/h zpět přes Norsko a pak trajektem do Dánska, nebo se jezdí přes Finsko, Pobaltské státy (sem buď trajektem,nebo hardcore přes Rusko) a Polsko do Česka. My volili low budget trasu přes Finsko a převážně Švédsko. Švédsko je rozsáhlá země a nikdy předtím mě nenapadlo, jak moc. Povolená rychlost v severním Švédsku je převážně 100km/h, takže to celkem "jede".
 |
Atlantic Ocean Road |
 |
Malmö |
 |
Nordkapp |
 |
Trollstigen |
6. Závěrem budu rád, když zmíníš nějaká čísla – jako spotřebu oleje, paliva, ale i další zajímavé údaje z cestování po Evropě. Každopádně, ještě jedna otázka, co říkala na celý výlet tvá přítelkyně? Jinak děkuji za příjemný rozhovor a přeji ti další výlety bez nehod!
Celkově jsme ujeli 8570 km, dotankováno celkem 520 l Naturalu 95 s průměrnou cenou cca 42,-/l, průměrná spotřeba 6,36l/100km, dolito cca 0,7 l oleje 10W40 a vyměněna jedna žárovka v zadním světle. Přední brzdy jsou po cestě na výměnu, z pneumatik ubyly 2 mm vzorku.
Má přítelkyně je pohodový, nekonfliktní a nenáročný člověk, takže cesta probíhala bez komplikací. Ona naštěstí neřeší, jestli sedí v eFku nebo v pětkovém BMW
.Jinak, cca od půlky cesty něco začalo ukrutně vrzat na levém zadním kole a předpokládal jsem, že je uložení pružiny KO, takže jsem to dál neřešil. Po návratu domů a vyklizení auta jsem zjistil uvolněnou rezervu v kufru, čímž je závada odstraněna. Auto budilo v Německu na dálnici celkem pozornost, řekl bych i vetší, než když jsme byli pod Bosnou s MX-5. I já děkuji za fajn rozhovor!
Pokračujte ve čtení...
