Follow along with the video below to see how to install our site as a web app on your home screen.
Poznámka: This feature may not be available in some browsers.
Prosíme nepište moderátorům a správcům soukromé zprávy s technickými dotazy. Největší šance, jak se Vám dostane odpovědi, je položit dotaz do příslušného fóra. Pokud nenajdete správnou kategorii nebo název, založte nové vlákno. V případě potřeby to přejmenujeme nebo přesuneme.
Děkujeme za pochopení, tým správců MazdaKlanu
Ano, nárok na náhradní vozidlo je.Mě by zajímala věc, jak se postupuje v případě, kdy vás někdo nabourá, máte nepojízdné auto, jestli máte nárok na náhradní vozidlo...
Ohledně náhradního vozidla je to rozdělené na 2 typy nehod:
1) Nezaviněná: Nárok na vozidlo je VŽDY po dobu opravy a je hrazeno z povinného ručení viníka. Záměrně říkám že je nárok pouze po dobu opravy, která je určená pojišťovnou a né vždy se do toho servis vleze. (mě trvala oprava 7 dní a náhradní vůz jsem měl na 5 dní).
2) Zaviněná: Liší se tím, co máte sjednané v pojištění. Pokud máte náhradní vůz rovnou k zelené kartě (někdy se dává jako bonus), máte náhradní vůz. Pokud máte sjednané havarijní pojištění, ve kterém je náhradní vůz, máte taky samozřejmě nárok. Pokud ani jedno z toho nemáte, nezbývá nic než si vůz půjčit a nebo se bez něj obejít.
Chtěl bych připomenout a zdůraznit jedno pravidlo, které mějte na paměti, pokud by se vám stala nehoda. Nikdy nepodepisujte policajtům protokol u nehody! Vím, že je to těžký, můžete být ve stresu apod. Ale prostě na to zkuste pamatovat. Vymluvte se třeba na nutnost poradit se s právníkem nebo tak něco. Anebo si udělejte čas a pokud situace dovolí, protokol si řádně pročtěte. Protože pokud něco přehlédnete, už to nejde vzít zpět. Popíšu, co se stalo mé ženě, abyste věděli, jaký bezprávní bordel je v tomhle státě.
Je to už pár let, co žena jela s dcerou na návštěvu ke kamarádce. Cestou do ní narazil autobus, který vjel do protisměru v ostré zatáčce a s přesahem asi půl metru ji shrnul levou stranu auta. Naštěstí to dopadlo dobře. Manželka měla zraněnou nohu (od té doby funguje jako rosnička a pozná blížící se déšť - vážně je to pravda ) a krvácela z nosu. Samozřejmě byla v šoku a bála se o dceru. Ta se hodně lekla, ale dětská sedačka ji spolehlivě ochránila. Nové auto, které mělo najeto jen 13K km, však bylo totálně na odpis. Ženu odvezli do nemocnice na kontrolu a já přijel na místo o chvíli později, abych převzal dceru a jel spolu s ní za manželkou. Až později jsem se dozvěděl, že policajti po ní chtěli podepsat papíry, neustále naléhali, ať je podepíše, aby později nemusela na stanici atd. Bohužel to udělala...
V těch papírech byl protokol s popisem nehody a ona svým podpisem přiznala vinu. Přestože brzdná dráha autobusu i místo srážky obou vozidel bylo na straně silnice, po které jela manželka, v protokolu jí policajti podstrčili přiznání, že se lekla, nezareagovala dostatečně rychle a vrazila do autobusu. Byl jsem za soudním znalcem, který si vyžádal od policie fotky z místa nehody a další dokumentaci. Pak si mě zavolal a řekl mi, že vina je zcela jednoznačně na straně autobusáka. Vypracoval mi zprávu, orazítkoval a řekl, že to mám předat policajtům. Ti se mi skoro až vysmáli, že to nebudou znovu otevírat, protože manželka jim už jednou podepsala přiznání. Tím to pro ně skončilo. Argumentoval jsem, že byla v šoku, dokonce jsem na to měl i lékařskou zprávu z nemocnice. Za takové situace neměla vůbec nic podepisovat, protože si neuvědomovala důsledky svého jednání. I to bylo ve zprávě, ale policajtům to bylo úplně u pr*ele...
Šel jsem tedy za právníkem, že chci napadnout rozhodnutí. No a tady to celé končí. Paní právnička mi řekla, že se nedomohu ničeho. V nejlepším případě u soudu rozhodnou o spoluvině obou řidičů. Ten jednou jedinkrát podepsaný protokol je prý natolik stěžejní dokument, že se s naším případem už nikdo nebude vážně zabývat. Jedině, pokud chci zaplatit veškeré soudní výdaje, tak mi bude tu spoluvinu téměř jistě garantovat. To jsme pochopitelně vzdali. O dva měsíce později jsem se dozvěděl, že policajt, který donutil manželku podepsat protokol, je zetěm řidiče autobusu. A ten řidič už měl nějaký předchozí průšvih a varování od zaměstnavatele. Tehdy jsem naposledy zapřemýšlel nad tím, že podám stížnost na postup policie na Krajské ředitelství, ale už na to nikdy nedošlo. Byl jsem rád, že mám obě holky zdravé doma a auto jsem oželel.
Chtěl bych připomenout a zdůraznit jedno pravidlo, které mějte na paměti, pokud by se vám stala nehoda. Nikdy nepodepisujte policajtům protokol u nehody! Vím, že je to těžký, můžete být ve stresu apod. Ale prostě na to zkuste pamatovat. Vymluvte se třeba na nutnost poradit se s právníkem nebo tak něco. Anebo si udělejte čas a pokud situace dovolí, protokol si řádně pročtěte. Protože pokud něco přehlédnete, už to nejde vzít zpět. Popíšu, co se stalo mé ženě, abyste věděli, jaký bezprávní bordel je v tomhle státě.
Je to už pár let, co žena jela s dcerou na návštěvu ke kamarádce. Cestou do ní narazil autobus, který vjel do protisměru v ostré zatáčce a s přesahem asi půl metru ji shrnul levou stranu auta. Naštěstí to dopadlo dobře. Manželka měla zraněnou nohu (od té doby funguje jako rosnička a pozná blížící se déšť - vážně je to pravda ) a krvácela z nosu. Samozřejmě byla v šoku a bála se o dceru. Ta se hodně lekla, ale dětská sedačka ji spolehlivě ochránila. Nové auto, které mělo najeto jen 13K km, však bylo totálně na odpis. Ženu odvezli do nemocnice na kontrolu a já přijel na místo o chvíli později, abych převzal dceru a jel spolu s ní za manželkou. Až později jsem se dozvěděl, že policajti po ní chtěli podepsat papíry, neustále naléhali, ať je podepíše, aby později nemusela na stanici atd. Bohužel to udělala...
V těch papírech byl protokol s popisem nehody a ona svým podpisem přiznala vinu. Přestože brzdná dráha autobusu i místo srážky obou vozidel bylo na straně silnice, po které jela manželka, v protokolu jí policajti podstrčili přiznání, že se lekla, nezareagovala dostatečně rychle a vrazila do autobusu. Byl jsem za soudním znalcem, který si vyžádal od policie fotky z místa nehody a další dokumentaci. Pak si mě zavolal a řekl mi, že vina je zcela jednoznačně na straně autobusáka. Vypracoval mi zprávu, orazítkoval a řekl, že to mám předat policajtům. Ti se mi skoro až vysmáli, že to nebudou znovu otevírat, protože manželka jim už jednou podepsala přiznání. Tím to pro ně skončilo. Argumentoval jsem, že byla v šoku, dokonce jsem na to měl i lékařskou zprávu z nemocnice. Za takové situace neměla vůbec nic podepisovat, protože si neuvědomovala důsledky svého jednání. I to bylo ve zprávě, ale policajtům to bylo úplně u pr*ele...
Šel jsem tedy za právníkem, že chci napadnout rozhodnutí. No a tady to celé končí. Paní právnička mi řekla, že se nedomohu ničeho. V nejlepším případě u soudu rozhodnou o spoluvině obou řidičů. Ten jednou jedinkrát podepsaný protokol je prý natolik stěžejní dokument, že se s naším případem už nikdo nebude vážně zabývat. Jedině, pokud chci zaplatit veškeré soudní výdaje, tak mi bude tu spoluvinu téměř jistě garantovat. To jsme pochopitelně vzdali. O dva měsíce později jsem se dozvěděl, že policajt, který donutil manželku podepsat protokol, je zetěm řidiče autobusu. A ten řidič už měl nějaký předchozí průšvih a varování od zaměstnavatele. Tehdy jsem naposledy zapřemýšlel nad tím, že podám stížnost na postup policie na Krajské ředitelství, ale už na to nikdy nedošlo. Byl jsem rád, že mám obě holky zdravé doma a auto jsem oželel.
Tak "trošku" se kolem práva motám a tohle bych bys vyhrál rovnou u správňáku. A pokud ne, tak bych se odvolal, případně zařídil přezkumné řízení a pak podal správní žalobu. Vzhledem k tomu, že v první instanci je u správní žaloby dána věcná příslušnost krajského soudu (vlastně žádná další instance není, neboť neexistuje řádný opravný prostředek, ale pouze mimořádný) by bylo hotovo pravděpodobně hned. Rozhodnutí krajských soudů, jako soudů odvolacích, jsou výrazně erudovanější, než prvoinstančních okresních a to se projevuje i tehdy, pokud je věcná příslušnost ex lege dána v první instanci soudům krajským. Je tedy velká šance, že bys uspěl. Pokud ne, zvážil bych kasační stížnost k NSS, ale už by dost záleželo na okolnostech celé věci. Na postup policie bych si určitě stěžoval, stejně jako na podjatost konkrétního policisty. Nicméně souhlasím s tím, nic nepodepisovat ve stresu.
EDIT: Ještě mne k tomu napadla věc, kterou jsem nerozvedl na začátku své úvahy. Úřední záznamy sepsané policií ČR nelze u správního orgánu brát jako důkaz, tedy ani přiznání. Správní orgán si musí udělat vlastní šetření a to včetně výslechu zúčastněných osob. Proto píšu na začátku, že bych to vyhrál již u správního orgánu. Pokud to však policie řešila dle § 84 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, tak přezkumné řízení u policie a pak postupovat jak jsem již uvedl.
Ragnar, Tak toto je opis, ako by to malo fungovat v idealnom svete.
V našom reálnom svete na Slovensku (predpokladam, ze v CZ to nebude iné ) pravdu má ten, ...... kto si to vybaví tak, alebo onak.
Zhodou okolnosti moja manzelka bola minuly tyzden ucastnickou nehody, dopr. policajt pri vysluchu (v nemocnici) silou mocou ju nutil povedat, priznat sa k vine, aj ked nebola, nie je vinná.
Manzelka sa nastastie nedala , policajt nakoniec kapituloval, taaaak dobre, prizveme znalca.
Zhodou okolnosti bol "iba" spoluziakom zo strednej skoly, druheho ucastnika - vinnika nehody.
Ale rad som si precital trochu sci-fi
"Šak řidičovi nic nebylo, dokonce měl aji většinu končetin, ne? Tak proč zastavovat? Pomoc nepotřeboval, to bylo vidět z jedoucího auta.." tohle a podobný bláboly sou lidi schopný napsat pod videa s nehodama a obhájit tak, že nezastavijou... Si nějak neuvědomujou, že aji fyzicky nezraněnej řidič může bejt v šoku nebo jenom zapomene na výstražnej trojúhelník..Celkem dobře sepsaný článek, já osobně moc zkušeností s dopravní nehodou nemám, ale nedávno jsem se nachomýtl k nehodě, kdy jsem jel v koloně možná i 8-10 aut (8-10 aut jelo předemnou) a vedoucí kamioňák usl a vlevo točivé zatáčce to položil do škarpy na bok.
Co nastalo pak jsem opravdu nečekal, ti co jeli za ním vystoupili z auta koukli do kabiny kamionu a viděli jak chlapík stál na nohou a v podstatě nasedli zpět do auta a odjeli, za nimi se sebrali i další řidiči v koloně a ajhle najednou koukám, že tam vlastně nikdo není, jen ženská v autě která volala záchranku, tak jsem zastavil, vidím, že řidič je celý v šoku a nemohl se dostat z kabiny ven... Tak jsme společně s paní zavolali záchranku a hasiče (upřesnili jsem co se stalo) a čekali jsme do jejich příjezdu, s tím, že mezitím tam zastavil ještě jeden chlapík s kamionem, který mu pomohl s kabiny ven, s tím že vyskočil na kabinu a vytáhl ho. Ale na tom řidiči bylo vidět, že opravdu v pohodě není.
Přijde mi to jako lidský hyjenismus, se takhle zachovat a v podstatě kouknout a ujet od dopravní nehody